Tentokrát jsme připravili zcela nový typ degustace, kdy jsme od každého vína ochutnali tři vzorky, a to v rozmezí zhruba 30 minut od sebe. Cílem tohoto postupu bylo ukázat vývoj vůní a chutí jednotlivých vín, jak se vyvíjí v závislosti na délce kontaktu se vzduchem.
U všech tří degustovaných vzorků docházelo k tomu, že skutečně každé napití chutnalo trochu jinak.
1) La Chapelle 1996 bylo nejvíce nazrálé víno a již první napití ukázalo komplexnost i terciární tóny tohoto vína. U dalších napití se nazrálost ještě prohlubovala a myslím, že v nejlepší kondici bylo víno při druhém napití. Láhve byly otevřeny cca 1 hodinu před degustací.
2) Ermitage Le Pavillon 2006 bylo naopak nejmladší víno, které bylo teprve na počátku své láhvové zralosti. Bylo otevřeno 24 hodin předem, což bylo pro rozvoj jeho vůní a chutí nezbytné. Přesto první napití působilo značně zavřeným dojmem. Při druhém vzorku se již víno začalo otvírat a ukazovat svoji krásu, obrovskou délku a mnoho ovocných tónů. Jednoznačně nejlepší bylo pak třetí ochutnání.
3) La Turque 1990 bylo nejslavnějším i nejdražším Syrahem degustace. Víno bylo otevřeno 24 hodin předem. Všechny tři vzorky byly nádherným zážitkem a u tohoto vína byly rozdíly mezi nimi zdaleka největší. Při prvním vzorku vystupovalo ovoce a svěžest, při druhém napité vynikala komplexnost propojení primárních a terciárních chutí a třetí napití bylo jednoduše dokonalé. Víno se podle předpokladů stalo vítězem degustace, i když i Le Pavillon 2006 měl velmi mnoho obdivovatelů a byl na druhém místě jen o několik bodů.