Degustace Ch. Lafite Rothschild 1870

Na Aukci vín v Mnichově se na podzim 2023 objevila zcela výjimečná položka – láhev magnum Ch. Lafite Rothschild z ročníku 1870. Láhev byla unikátní nejen svojí velikostí, ale také skutečností, že byla v roce 1986 překorkována na Chateau. To nám poskytlo nejen vynikající výšku hladiny, ale také informaci, že láhev byla před 37 lety v pořídku, což má u 153 let staré láhve svoji hodnotu. Všechny tyto informace nás nakonec vedly k tomu, že jsme se v šesti lidech pokusili láhev vydražit, a to se nám skutečně povedlo.

V roce 1995 se v Mnichově konala degustace vín za účasti Roberta Parkera, pro kterou byly z Chateau nakoupeny láhve včetně magnum 1870, které slavilo fenomenální úspěch a Robert Parker ho ohodnotil 100 body. Naše láhev pocházela z tohoto nákupu a naštěstí nebyla v roce 1995 vypita.

Rozhodli jsme se degustaci doplnit dalšími víny z produkce Ch. Lafite. Začínali jsme 2. vínem Carruades de Laffite 2003. Krásné víno na naladění chutí. Následoval Lafite 1990 – víno z vynikajícího ročníku, velmi dobře strukturované a dlouhé, nicméně k ideálnímu zážitku bude potřebovat ještě několik let zrání. Následovala další legenda - Lafite 1982. Toto víno bylo naopak ve zcela ideální kondici, opravdu úžasný zážitek, který RP hodnotil na 98 bodů.

V degustaci jsme měli i víno ze slabšího ročníku, a to Lafite 1970. Zaujala nás možnost ochutnat víno přesně o 100 let starší než hlavní hvězda a byl to dobrý nápad. Víno mělo již výrazné terciární tóny, ale stále však i spoustu ovocné svěžesti. Velmi příjemný předskokan.

Lafite Rothschild 1870 jsme otevírali těsně před pitím. Korek se i přes jeho relativní mládí již rozpadal. Byl totiž zcela promočený vínem. Všimli jsme si, že hrdlo láhve nebylo uvnitř zcela hladké a proto láhev zcela nepatrně protékala.

Víno jsme degustovali ve třech nalitích. První kolo bylo ihned po otevření, druhé napití bylo po 15 minutách a třetí po 30 minutách od otevření.

Již první sklenička byla vynikající. Víno mělo neuvěřitelné tóny ovoce a z hlediska rozvoje terciárních tónů na tom bylo obdobně jako 1970, ovšem navíc s obrovskou délkou.

Druhá sklenička byla již něčím nadpozemským. Ovocnost se neuvěřitelně zvýraznila a víno se prodloužilo do opravdu nekonečné délky. Musím se přiznat, i když to bude znít nadneseně, že jsem nikdy žádné lepší víno. Kombinace svěžesti s terciárními tóny a opravdu nekonečnou dochutí byla dechberoucí.

I třetí sklenička po více jak 30 minutách od otevření byla stále nádherná, ale přece jen již víno ztratilo trošku ze své předchozí dokonalosti a tak jsme již na nic nečekali o dopili ho.

O kvalitě tohoto vína svědčí i skutečnosti, že když jsem se vrátili zpět k ročníku 1982, bylo to víno o tolik slabší, že nám vůbec nechutnalo.

Děkuji za úžasnou příležitost ochutnat víno z ročníku, který byl Michael Broadbentem hodnocen jako jeden z 13 nejlepších v 19. století. Šlo o víno z před phylloxerového období, pocházelo tedy z původní pravokořenné révy a z doby, kdy bordeaux blend neobsahoval jen Cabernet Sauvignon, Cabernet Franc, Merot a Petit Verdot, ale i Carmenere, Malbec či Syrah.

Životní vinný zážitek.